Jenom tak

TÝDEN.CZ

23. 1. 2018
Rubrika: O hudbě

Kroky, skoky a úskoky jedné dívčí kapely

Autor: Jiří K. Růžička

29.07.2009 18:50

Sliby se maj plnit o Vánocích, zpívá v jedné své písni Janek Ledecký. Je to pravda v mnohém. Díky svátkům máme třeba i prostor přečíst si knížku, na kterou jsme jindy „neměli čas“. Anebo chuť. Podobně svátečním časem jako Vánoce jsou, anebo by alespoň měly být, prázdniny. I o prázdninách si mnoho lidí mezi koupáním v moři nebo rybníce, mezi túrami po horách tuzemských i cizozemských či mezi posezeními s přáteli najde čas a vezme do ruky knížku.

Udělal jsem to konečně i já. A splnil tak slib, který jsem před rokem dal kamarádce, že si přečtu její knižní prvotinu. Pozdě, ale přece, říkám si. A musím říci, že jsem vůbec nelitoval. Naopak, vyčítal jsem si, že jsem tohle rozsahem nevelké dílko nevzal do ruky dřív.

Knižní debut novinářky, majitelky vydavatelství JHPublish, správkyně několika hudebních webů, zpěvačky a kytaristky, šéfky několika dívčích kapel (mj. Ester, Four Roses), organizátorky všemožných rockových akcí, prostě nepřehlédnutelné postavičky pražské rockové scény Jany Henychové opravdu stojí za to.

Pravda, tahle knížka podepsaná pseudonymem Ester Braunová zřejmě žádnou „velkou“ literární cenu nezíská, nicméně i tak stojí rozhodně za přečtení. Nutno říci, že potěší především muzikanty znalé hudební scény, ale nejen je. Svižně, s humorem a bez přetvářky totiž v několika kratších útvarech odhalí zákulisí především amatérských kapel, nad nímž se čtenář nejednou nahlas rozesměje.

Veselé historky, vlastní zážitky, svérázné komentáře čtenáře místy nadchnou, místy vtáhnou do světa muzikantů, místy – jak již výše řečeno – až k pláči rozesmějí. Posuďte sami jen podle názvu některých kapitol: Zvuk jak z prdele, Mrcasení se po pódiu a vlastní koncert, Jak jsme v metru ztratily redaktora, Jak Gertruda P. propadla podiem, Pepa Noha na palandě…

A jak že vůbec autorku napadlo podobné dílko knižně vydat? „Proč si neudělat radost,“ řekla mi při loňském křtu knihy v pražském Retro Music Hallu. „Psala jsem si poznámky a postřehy spoustu let a teď jsem se prostě zbláznila a rozhodla se svěřit se s nimi kamarádům a známým. Říkala jsem si, že třeba moje knížečka někoho potěší,“ dodala.

Musím se přiznat, že její očekávání se potvrdilo. A myslím, že vůbec nejsem sám, komu tohle dílko udělalo opravdovou radost. 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8

Diskuze

Jiří K. Růžička

... a stejně je na světě hezky...
foto jirik.jpg
Oblíbenost autora: 8.42

O autorovi

Narodil se v roce 1954, vyrůstal pod Králickým Sněžníkem. Po dokončení obchodní akademie v Chocni se dvakrát marně pokoušel dostat na VŠ. Jako jeden z prvních DJ‘s nutil ve východních Čechách nic netušícím obětem rythm‘ n‘ blues, funky, soul či blues. Po několikaletém působení u Geologického průzkumu, dojení krav, pinglování a kuchaření si po listopadu 89 řekl „dosť bolo zbíječek, lopat a vařeček“ a dosavadní psaní veskrze do šuplíku nahradil vedením redakce okresního plátku. O tři roky později se vnutil do celostátních médií. Prošel mj. Hospodářskými či Lidovými novinami, MF DNES, Týdnem nebo Českou televizí. Spolupracoval s týdeníkem Profit, zdravotnickými médii. Trvalé následky na autorovi ovšem zanechalo několikaleté působení v tiskových agenturách ČTA/ČTI a poté ČIA. V roce 2004 jej okouzlily britské ostrovy. Ještě víc než kosmopolitní Londýn se hlubokou stopou do jeho mysli vrylo Skotsko, kde žijí jeho tři synové. V současné době žije střídavě ve Skotsku a pod Králickým Sněžníkem.

Kalendář

<<   leden 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031